Zbyněk Mráček o žácích: Tým byl vybalancovaný a dobře si sedl

Pokračujeme v pohledu zpět za uplynulou sezónou. Tentokrát se podíváme na starší žáky FBC Playmakers. Ti zažili skvělou sezónu. Ve velké konkurenci se jim podařilo uspět a poté, co v průběhu sezóny byli trvale mezi třemi nejlepšími týmy v infarktovém posledním zápase tým dokonal fantastický obrat v přímém souboji o druhé místo a přestřílel Olomouc. Jedním z výrazných faktorů úspěchu je trenér Zbyněk Mráček. S partou, která v posledních třech letech získala dva medailové úspěchy, pracoval pět let v kuse. Výsledkem jsou velké individuální posuny jednotlivců a také týmové úspěchy, na které předtím v mládeži Playmakers dlouho čekali. Jak tedy právě Zbyněk Mráček hodnotí nedávno skončenou sezónu? Jaká cesta vedla k úspěchu? A co bylo v týmu jinak, než při předešlých ročnících? Nejen na to odpověděl kouč žáků.

* Jak bys zhodnotil sezónu?

"Myslím si, že do sezóny jsme vstoupili slušně. Byla tam šňůra výher, drželi jsme se vlastně celou sezónu někde na předních místech tabulky. Ukázalo se, že jsme schopní hrát s jakýmkoli soupeřem z tabulky. Když se tedy za tou sezónou ohlédnu, tak to druhé místo bylo zasloužené. A i když tam byly nějaké výkyvy a nějaké zbytečné ztráty bodů, tak si myslím, že jsme to dokázali v klíčových zápasech vykompenzovat: v těch, které jsme potřebovali zvládnout, abychom vůbec o to druhé místo mohli hrát."

* Tým dosáhl na druhé místo tabulky. Čím si jej získal, co za tím stálo?

"Řekl bych, že jsme neměli vyloženě nějakou znatelnou slabinu. Na druhé straně jsme neměli možná ani žádnou výraznou silnou stránku, kterou kdyby tým eliminoval, tak si ani neškrtneme. Myslím si, že ten tým byl dobře vybalancovaný, dobře si to sedlo. A v každé lajně jsme měli nějakou kvalitu. To si myslím, že pro úspěch bylo klíčové. A taky ten kolektiv. Jsou to hráči a hráčky, co spolu hrají pět let. A to jádro bylo po celou dobu víceméně neměnné, to udělalo svoje. A je to něco, na čem by ten tým dál měl stavět."

* Zmínil bys nějaké nejvýraznější zápasy nebo momenty, co ti ze sezóny utkvěly v hlavě?

"Tak to musím začít od konce. Určitě to byl ten poslední zápas s Olomoucí o první místo, kde po první třetině to nevypadalo, že máme vůbec nárok na cokoli. Pak jsme přeházeli složení útoků a všech lajn. Sedlo si to a celý zápas se otočil. Dál si vybavuji zápasy s Uničovem, které nebyly vždycky lehké. A o to cennější pak ty body byly. Zápasy byly navíc docela vyhrocené: nemuselo to být, ale taky to k tomu sportu patří. Ty bych vypíchl. A určitě tam bude ještě něco, ale hlavně se mi vybavují tahle utkání."

* Řadu zápasů tým rozhodl až v samém závěru. Proti SK K2 to bylo několik vteřin před koncem, také s Uničovem a tuším s Olomoucí to bylo chvíli před koncem. Čím to?

"No, nebylo to jen tuto sezónu. I v té předešlé to tak několikrát bylo. A je to zajímavé. Když odbočím od florbalu, tak mi to jako fotbalovému fanouškovi Liverpoolu připomíná minulou sezónu, kdy hlavně na jaře dával Liverpool góly kolem 88. a 90. minuty a rozhodoval zápasy. Asi neumím popsat, čím to je, ale tým zkrátka hrál až do konce. My dovedeme hrát zápasy tak, že se nejdřív hráčům moc nechce, je tam takový trochu laxní přístup a potřebujeme dostat tu facku, že to nepůjde samo. V ten moment tým začíná šlapat. Je možné, že je důležitý i tento faktor, že vidí, že část zápasu nefunguje podle představ, tak se dovedou nahecovat a pak si herní úroveň udržet až do konce utkání."

* Hodně bodů posbírali také obránci. Tradičně už Kačka a Štěpán, ale bodově povedenou sezónu měli i třeba Basťa a Domča…

"To je jedině dobře. Podle mě začalo konečně fungovat to, že na polovině soupeře konečně pro naše útočníky obránci začali existovat, a začali nahrávat nahoru.

* Dřív to tak moc nebylo…

"Ano, uvědomili si, že to není jen tři proti pěti na polovině soupeře, ale že tam ty dva obránce mají. Zároveň si obránci vybudovali nějaké sebevědomí v tom zakončení, a tak se do zakončení dostávali. Dovedlo to hrát roli: obránci se nebojí říct si o nahrávku, ukázat se. Útočník to vidí, nahraje mu a obránce se nebojí vystřelit. Z toho se mi vybavuje třeba Dominik v posledním zápase…"

* …dvě trefy do brány Olomouce…

"Přesně tak, Kačka, to samé. Basťovi tam taky pár střel zaplulo."

* Michael Vodný. Před sezónou odešel tento útočník do Mohelnice. Jak moc týmu chyběl?

"Řekl bych, že určitě chyběl. Je to hráč, který v předešlé sezoně byl nejvíce bodující hráč. Měl jsem docela obavy, že se nepovede nahradit. Povedlo se to ale Šimonovi, který zaujal jeho roli a byl náš rozdílový hráč, co se týče gólů. A samozřejmě, Michal byl součástí týmu už od elévů, měl tam své místo v útoku. Jeho bodový přínos se povedlo zalepit, s ním jsme ale mohli být ještě nebezpečnější, cos e týká útočení. A zápasy bychom s ním nemuseli rozhodovat v posledních minutách, ale myslím si, že by byly rozhodnuté už dřív."

* Do týmu se zapojili také mladší žáci i kluci z Lutína. Jak moc starším žákům pomohli?

"Začal bych od mladších žáků. Ti pomáhali: kdykoli jsme někoho potřebovali, někdo byl ochotný jet. Už jsem to někde zmiňoval: myslím, že na schůzce trenérů k zakončení sezóny. Ti kluci a holky určitě nebyli do počtu, naopak, dovedli zakončovat, dokonce i bodovat. Což je pro tým super, mladší hráči se za důvěru od starších spoluhráčů dokážou odvděčit i bodově. Ale hlavně je to super zkušenost pro ně, bodovat mezi staršími, poznat to, jaké je to mezi staršími dát gól, dát asistenci, vyhrát zápas. A u hráčů Lutína, Jirka a Davča, v důležitých momentech pomohli. A zase pro ně taky dobrá zkušenost: vyzkoušeli si jiný kolektiv, taktiku nevím, to nechci ještě říkat…"

* Možná jiný styl hry.

"Ano, jiný styl, prostředí, jiný trenér. Takže taky dobrá zkušenost."

* Navíc je tým přijal mezi sebe.

"Jojo, určitě ano. Tam se znají i mimo florbal, to je taky velká výhoda. A myslím si, že mladší i kluci z Lutína byli vítaní. Vždy je podle mě tým přijal hodně dobře."

* Po téhle sezóně už nepokračuješ v roli pravidelného kouče, budeš spíš vypomáhat příležitostně. Jak to teď vnímáš?

"Bude to změna. Je to tím, že jsem doklepal studium a od ledna jsem začal pracovat v Brně. Už není tak jednoduché se v pátek, což byl můj tradiční tréninkový den, se narychlo přepravit a trénovat a do toho zapojovat i vlastní mužské turnaje. Když to řeknu blbě, něco muselo z kola ven. Každá volba, ať už bych musel oželit své hraní nebo trénování, ani jedna z voleb by nebyla jednoduchá. Jelikož jsem s týmem odtrénoval pět sezón, s některými hráči ještě víc. Tak budu rád sledovat herní pokrok a vývoj na turnajích. A když mi to čas dovolí, tak určitě na nějaký turnaj rád pojedu jako asistent. Spolu jsme se nějak domluvili, a i s Mírou Bukovanem jsme se domluvili, že jelikož hráče znám líp, tak budeme spolu aspoň ze začátku konzultovat sestavu: koho s kým postavit a podobně. Budu rád, když budu aspoň tímto moct přispět. Pro mě to časově bude nejúspornější a třeba mě to zas začne tolik chybět, že se ten čas nějakým způsobem najde a nějak víc bych se k trénování vrátil. Ale to nechci nějak spekulovat a předjímat."

* Vypíchl bys k závěru nějaký highlight sezóny?

"Jelikož rozhovor děláme během pikniku, který je spojený s pizzou. Tak já jsem se s Kubou Veverkou na turnaji v Lipníku vsadil o to, jestli dá tři góly v zápase s Uničovem, tak ode mě tým bude mít nějaké pizzy. Kuba, ač se snažil, zůstal u dvou gólů. Snažil se ale natolik, že aspoň část pizz tady ode mě tým má. Takže to je takový highlight. (úsměv) Není to úplně o hře nebo výsledku, ale o tom, že jsme si z toho udělali srandu a dovedli jsme Kubu takto nahecovat k lepšímu výkonu."

* U Playmakerů byl dorost vždycky tak trochu krizová kategorie. Tým neměl často počty, kvalitu nebo zkušenosti. A dlouhodobě se této věkové kategorii nedařilo, zůstávala za očekáváním. Co by tedy nový tým dorostu měl udělat, aby se historie neopakovala?

"To je fakt. Myslím si, že tato generace, co do toho jde má něco, co ty předešlé týmy neměly. A to je to, že to hrají od elévů. Mají větší, letitou zkušenost. Je jich taky větší počet, to je výhoda oproti posledním dvěma generacím hráčům, které tam měly navíc nevyhrané hráče. A tento tým má vše, co jsem zmínil. Tam je nutné se z toho… Jak to říct…?

* Myslíš slušně? (smích)

"Slušně… (úsměv) Neleknout se toho! A normálně hrát. Hodně z nich má zkušenost s dorostem z minulé sezóny. Teď to bude na nich. Nebál bych se ale toho, že by měl tým větší problémy. Hlavně hrát to samé, neblbnout a nebát se toho. A hlavně to hrát pro zábavu."