Rekordní výhra i smůla na závěr: elévové znovu hráli v Prostějově
Předposlední turnaj v sezóně měli v sobotu před sebou naši elévové. Nejmladší Playmakeři to opět měli do haly kousek, turnaj se konal ve sportovní hale v prostějovské ulici Vápenice. Tým tentokrát měl poměrně málo omluvenek, zároveň jsme ale věděli, že nás nečeká proti soupeřům nic jednoduchého.
Playmakeři se postupně utkali se čtyřmi soupeři: s pořádajícím SK K2 Prostějov, Mohelnicí, Lutínem a Litovlí. V prvním utkání jsme brzy na obou hřištích prohrávali a soupeř byl lepší, rychlejší, hbitější. Nicméně, po poločase se podařilo hru změnit a na obou hřištích se začalo více dařit. Závěr patřil našim hráčům, když se v posledních vteřinách shodně prosadili na obou hřištích. Zajímavostí duelu byl kromě tahanic o výsledek taky fakt, že jsme se s Eskáčkem utkali na jeho vlastní půdě v této sezóně už počtvrté. Tři z těchto čtyř zápasů skončily rozdílem jedné branky.
Druhý duel nás čekala tradičně silná Mohelnice. Zde jsme se museli vyrovnat s technicky kvalitním soupeřem, kdy navíc o sobě děti na hřišti fakt "věděly". Soupeř nám dělal velké problémy a v půlce bylo vlastně rozhodnuto. Potěšily nicméně zlepšená hra a větší snaha ve druhé polovině zápasu na zkušenějším hřišti A. Zde palec nahoru! Předposlední zápas jsme absolvovali s Lutínem. Zatímco na méně zkušeném hřišti B zejména (ale ne pouze!) holky čarovaly a ve velkém navyšovaly skóre, u zkušenějších to bylo horší. Mladší žákyně Lutína hrající na výjimku převyšovaly našince výškou, rychlostí a minimálně jedna z dívek i střelou. Poločas? 3:7. Opět jsme se ale dokázali oklepat a už potřetí děti výrazně zlepšily do druhé půlky hru. Zápas herně i střelecky otočily, po individuálních akcích, kombinacích i ránách z větší dálky jsme tedy ovládli dění i na druhém hřišti.
Na závěr přišla Litovel. První vzájemný zápas přinesl v Olšanech vyrovnanou hru. Druhé utkání, dva týdny zpět v Prostějově, jasný duel pro Litovel. Tentokrát jsme měli od obojího něco: u zkušenějších Litovel jasně vládla, byla všude dřív a po půlce zápasu už nebyla na naší straně energie. Čili zasloužená výhra Tatranu. Hřiště B naopak překvapilo, když dokázalo litovelské, i když s velkým nasazením a obětavostí, přehrát. Ne tolik důležitým, přesto zajímavým vyvrcholením zápasu, byl výsledek: tentokrát Litovel vyhrála 11:10...
Hodnocení trenéra Michala Sobeckého: "Předně je potřeba všem hráčům a hráčkám poděkovat. Znovu byla na hřišti vidět velká snaha, chuť hrát i zlepšení - od práce s hokejkou po pohyb na hřišti. Zároveň byla v týmu zase o trošku lepší atmosféra, nejpozději po půlce sezóny se ukazuje, že jsme tým a ne pouze shluk individualit. Do příštích zápasů si musíme dát pozor, abychom nezačali hrát ospale a v nižším tempu. Jen velkým odhodláním a nasazením jsme se do utkání dokázali vrátit. Právě za úsilí na hřišti bych rád před hráči smeknul: bylo opravdu velké. Věřím a doufám, že si to naši mladí i jejich rodiny užili aspoň tak jako já, nebo i více. (úsměv) Na závěr poděkování právě rodinám ale také některým starším Playmakerům, že přijeli naše dítka podpořit."