Lukáš Brumlík: Góly z první? Je jich jak šafránu. Spíš se daří zas...i

Je mu stále teprve 31 let, ve florbalu toho však zažil už hodně. Sportu se totiž věnuje už sedmnáct let. Za tu dobu zažil řadu vzestupů i pádů Playmakerů, v týmu aktuálně kroutí šestnáctou sezónu. Kromě hráče Céčka je zároveň předsedou klubu a trenérem dorostu. Zároveň je jedním z vedoucích mužského "C" týmu. Hráč, kterému nikdo v klubu neřekne jinak, než Brumla, se rozpovídal o svých florbalových začátcích a pozdějších úspěších, o aktuální situaci v klubu i o tom, v čem třeba mladší generaci hráčů tak úplně nerozumí.

* Jak vzpomínáš na své začátky s florbalem?

"Na začátky s florbalem, je to už nějaký pátek… Ale zapomenout nejde. Tom "Helis" Hél, kterého znám odmalička přišel s tím, že jeho známý Milan Fojt bude zakládat mládež florbalu, jestli to nechci taky zkusit. A protože jsme věčně řádili na hřišti u baráku a dříve jsem hrál hokejbal, tak jsem si řekl, proč nezkusit i florbal."

* Pamatuješ si své první zápasy a první góly?

"První zápas si pamatuji, bylo to na "Roosveltce" proti Olomouci. S góly už to bude horší, jsem už starý a za těch let jsem jich pár už nastřílel. (úsměv) Pamatuji si třeba zápas s Libinou, kdy jsem měl 6+1 anebo rovnou celou sezónu 2018/2019, kdy já a Fasek jsme víceméně spolu udělali přes 70 kanadských bodů."

* V oddíle jsi zažil ještě druholigové doby. Měl jsi ambice se tehdy dostat do áčka?

"Samozřejmě, každý si chtěl zahrát v áčku. Ale každý věděl při pohledu na soupisku, že konkurence je tam velká a jen tak se mezi jména jako Fojtové, Boudové, Miczek, Ťuik, Sedláček a další nedostane. To byl i můj případ. Ale útěchou mi mohlo být, že ještě v dorosteneckém věku jsem jezdil pravidelně za "Béčko" a "Céčko"."

* Během let ses stal velmi dobrým střelcem. Trénuješ nějak víc střelbu, zejména z "voleje"?

"Střelbu moc navíc netrénuji, prostě si umím stoupnout na správné místo :D nebo kdy se uvolnit. Občas se povede z první dobrá střela, ale těch je jak Šafránu, spíš většinou je to tzv "zasranec". (smích)

* Nedávno jsi byl u vysoké porážky Playmakerů proti SK K2 Prostějov. Co musí tým změnit, aby se něco podobného neopakovalo?

"U prohry s SK jsem byl. Do zápasu jsme šli s tím, že zápas to bude těžký, navíc jsme v předchozím nechali skoro vše a šli si pro vítězství. Po korigování na 2:1 mi proběhlo hlavou, že by to nemuselo být tak jednoznačné. Bohužel potom jsme odpadli fyzicky a pak už i psychicky. Aby to nevyznělo špatně, že jsme se na to vykašlali, ale kvalita soupeře, kde bylo dost zkušených hráčů, se ukázala. Výsledek krutý, ale ukázal nám, že i poslední liga má kvalitu a nestačí si jen jednou týdně pinknout a scházet se v podstatě až na zápasy. Hlavně mi bylo líto gólmanů. Luke i Peťa jsou v podstatě ještě nováčci co s ligovými zápasy moc zkušeností neměli. Ale oba podávají skvělé výkony, tady jsme jim bohužel moc nepomohli."

* Zažil jsi jako hráč řadu trenérů. Který ti dal nejvíc a proč?

"Nejvíc si myslím, že mi jako trenér dal Martin Bouda. Byl to takový náš "florbalový táta". Byl přísný, dával nám zabrat, ale byl spravedlivý. Zážitků z cest na zápasy nebo přímo na zápasech je nespočet."

* Trenérem ses také sám stal, máš na starosti dorost. Jak zatím hodnotíš jeho sezónu?

"Dorost určitě při pár odchodech a hostovaní oslabil, ale někteří se vrátili, hostování skončí a tým bude ještě silnější než teď. Teď je tým i tak dost silný, daří se nám začlenit starší žáky u nich je vidět, právě to, jak to bývalo za nás: tedy snaha se odvděčit za důvěru a bojovat a zároveň získávat zkušenosti ale hlavně se hrou bavit. Já a Fasa bychom chtěli skončit do 4. místa nejlépe na bedně."

* Když zavzpomínáš a srovnáš sebe v období dorostu a tehdejší spoluhráče se současnými dorostenci, vidíš tam nějaké podobnosti nebo naopak výraznější rozdíly, třeba přístup, vytrvalost, chování…?

"Rozdíl mezi dorosty teď a předtím vidím asi v přístupu. Za nás bylo prostě jet na zápas odměna za dřinu na tréninku. Teď mi připadá u některých, že je jim asi jedno, jestli pojedou nebo ne. Navíc komunikace vázne. Dřív bylo prostě zvykem reagovat na dotazy, zprávy. Bylo to pro tvé dobro, nikdo se tě nedoprošoval, nechceš nehraješ."

* Tým krátce před sezónou pár hráčů opustilo, skončili s florbalem. Bylo těžké se pro tebe s tím vyrovnat?

"Odchod hráčů, ať už dlouhodobých spoluhráčů nebo těch, co si člověk trénoval, vždy mrzí, obzvlášť když víš, že jsou pro tým přínosem a tahouny. Ale nejvíc mě štve, že hráči ti v květnu řeknou ať s nimi počítáš, pak přijde září a borec nikde, a navíc nemá ani tu soudnost napsat a postavit se tomu jako chlap. Nikdo po něm řvát nebo mu nadávat nebude, můžou být různé důvody změny, ale dá se na všem domluvit."

* V oddíle jsi zároveň předsedou. Z tvého pohledu, co se za posledních 8 let, kdy oddíl začal budovat mládež, povedlo, a co je naopak třeba změnit?

"Určitě práce s mládeži, když právě zmíním starší žáky, kteří nastupují v dorostech. U nás vyrostli od elévů. V elévech jsem je chvíli trénoval, a vidím ten pokrok, co za pár let dokázali. Ten mě hodně těší."

* Jaký hlavní cíl by si měl dát oddíl do budoucnosti? A co bys Playmakerům popřál do dalších 25 let?

"Do dalších let bych playmakerům přál, aby jej dál vedli lidé, na kterých je vidět že jim na klubu záleží jako Sobe. Dále neusnout s mládeží na vavřínech, rozvíjet, zdokonalovat a zlepšovat odbornost trenérů. Aby playmakerům dorůstali kmenový hráči do mužů a tým byl stále na florbalové mapě co nejdéle."