Florbal nejen pro děti: Elévové a žáci si užili trénink s rodiči

Oblíbená tradice, zábava pro všechny. A k tomu tolik důležitý pohyb. To vše je společný trénink mladých Playmakerů se svými rodiči a také sourozenci a dalšími blízkými. Právě páteční trénink byl věnovaný florbalu, na který ve velkém přišli mladé Playmakery podpořit právě rodiče.

O akci byl tentokrát ještě větší zájem než minule. Dorazilo 27 dětí a dále řada rodičů nebo také starších sourozenců. Celková účast atakovala padesátku lidí a hala Vrbátky tak praskala ve švech. Na začátek čekala přítomné volná zábava ala krátké čekání na opozdilce. Následovalo přivítání od trenéra Michala Sobeckého. "Ten počet mě zaskočil až trochu vyděsil," prohlásil s úsměvem. A popřál všem účastníkům příjemně strávené odpoledne.

Někteří rodiče se už v minulosti účastnili, část dokonce pokaždé, když se podobná akce koná. Jiní si teprve poprvé či podruhé osahali florbalku. "Neměl byste ještě napravo? Ne? Tak tady ta je rovná, tu beru," oznámil pan Veverka. Zájemců bylo tentokrát tolik, že se málem nedostalo s florbalkami: trenér půjčil i obě své vlastní. A míčky? To byl teprve problém...

Vše ale začalo rozběháním a rozcvičkou. Zde přišla první změna: rozcvičku rodičů si vzal na starost jeden z žáků, děti naopak přebral rodič. "A teď deset dřepů. A jdeme do kliků...," znělo nad hřištěm. Potom už se dostalo na florbalky. "Tady dáme nahrávky. Zde si můžete vyzkoušet nájezdy. A v tomhle rohu budeme mít slalom," představil trenér stanoviště. Celkem jich bylo osm. Výhodou bylo, že dorazili hned čtyři brankáři. Ostatně, cvičení spojená se střelbou byla znovu tím nejoblíbenějším.

Za chvíli už to na hřišti skutečně žilo. Děti ukazovaly, co se za poslední dobu naučili nového, jak jim to jde. A rodiče? Nezůstávali pozadu. "Zkuste to chytnout dvěma rukama. Dobrá střela!" tu radil, tu chválil Michal Sobecký. "Nemůžeme už hrát?" ozvala se malá Eliška. Asi tušila, že prostřídat na hřišti tolik hráčů a hráček nebude snadné.

Nakonec si ale zahráli všichni. Aspoň jedno střídání si připsali i přípravkáři. A jak to na hřišti vypadalo? Rodiče zápolili statečně, ale na nadšeně hrající děti, které se nebály jít do soubojů ani do střel, to nestačilo. "Už střídáte? My točíme po lajnách, tak každých sedm minut," překvapil pan Novotný. 

Děti nakonec nadělily rodičům patnáctku. Jak ale zdůraznil trenér, o výsledek šlo tentokrát skutečně až na posledním místě. Na předních příčkách byly pohoda, zábava a společné chvíle trávené sportem. Závěr tréninku? Společná fotka. A nechyběly ani sladkosti. Zbývalo už jen rozloučení s chroupajícími a žvýkajícími dětmi a (v některých případech) viditelně utahanými rodiči. 

A taky přání, abychom se do půl roku zase sešli a užili si sportovní odpoledne.

Florbalu zdar! A tomu s rodiči zvláště :-)