Filip Šubrt: Na hřišti jsem schopný nechat pro tým všechno

U Playmakerů kroutí teprve šestou sezónu. Za těch pár let už se ale stihl výrazně zapsat do hráčských statistik a do dění v klubu. Dvaadvacetiletý univerzál Filip Šubrt aktuálně bojuje za mužské Béčko, jehož je taky kapitánem. Měl ale možnost si vyzkoušet více rolí: v minulé sezóně trénoval děti, zároveň byl vedoucím "B" týmu. Podílí se taky na práci s klubovým oblečením a merchem a jejich posunem. V rozhovoru jsme se nicméně hlavně věnovali jeho roli hráče a trenéra.

* Jak ses dostal k florbalu? Co nebo kdo tě k němu přivedlo?

"O florbal jsem se zajímal dlouho předtím, než jsem začal trénovat. Dost dlouho jsem hrával fotbal, ale s tím jsem sekl a chtěl jsem změnu. Začal jsem s kamarády chodit ven hrát florbal a bavilo mě to. A začal jsem přemýšlet, že bych mohl hrát závodně. Ta možnost se naskytla, tak jsem toho využil. Do týmu mě přivedli kamarádi (Sony, Krejča, Pema), s kterýma jsem chodil hrávat ven."

* Jakou zkušeností pro tebe byla první sezóna, kdy tehdejší tým juniorů vše prohrával?

"No musím říct, že to bylo dost náročné. Zvlášť pro mě jako pro nováčka v tomto sportu. Ale možná díky tomu jsem se dokázal zlepšit a posunulo mě to."

* Bylo pro tebe těžké najít na některých turnajích motivaci? Kde jsi ji hledal?

"Popravdě bylo to těžké, zvlášť pro mě jako nováčka, jelikož jsem věděl, že týmu nemůžu výrazně pomoct. Kde jsem ji hledal? Těžko říct, už sám nevím (smích)."

* Jak by ses nyní jako hráč charakterizoval?

"Já nerad mluvím o sobě, zvlášť když se mám chválit, ale v čem si myslím, že vynikám, je bojovnost. Já jsem na hřišti schopný nechat všechno pro tým. Takže pracovitý a bojovný."

* Jsi známý hlavně jako tvůrce hry a hračička. Řekl bys i proto sám o sobě, že jsi takový Playmaker s velkým "P"?

"Popravdě, já se tak vůbec nevidím. Spíš se vidím jako bojovný typ hráče spíše s důrazem v obranné části pole. Pokud mě tak vidíte vy, jsem za to rád, ale sám o sobě bych to úplně neřekl."

* Loni jsi měl na florbal více času, jezdil jsi pravidelně na turnaje B a C. Nechybí ti nyní to herní vytížení?

"Je pravda, že loni toho času bylo o dost více, a proto jsem mohl jezdit na skoro všechny turnaje. Ale momentálně to není úplně možné, jelikož nemám takovou tréninkovou zátěž a nejsem v tempu. A chybí nechybí, těžko říct, jelikož se na mě začaly kupit zdravotní problémy. Takže musím dbát i na svoje zdraví, a i kdybych mohl jezdit na všechny turnaje, i tak bych nejspíše to všechno nezvládl."

* Na začátku této sezony jsi začal studovat vysokou školu. Jak to změnilo tvou porci času věnovanou florbalu?

"Změnilo a celkem razantně. Ze čtyř tréninků týdně se stal jeden, takže je to dost znát. A je to pro mě těžší udržet čistou hlavu pro trénink a zápasy, jelikož nemám tolik natrénováno."

* Dá se u tebe v něčem propojit studium a florbal? Je tam nějaké spojení?

"My máme na škole povinné sporty. Tak jsem si v prvním semestru vybral florbal, ale to byla spíš taková pinkaná. Jinak je tu menší možnost, že bych reprezentoval univerzitu ve florbale, ale to není jisté a zatím to tak ani nevypadá."

* Cítíš v týmu teď tlak na výsledky? Soutěž je vyrovnaná, Playmakeři byli nějakou dobu poslední...

"Tlak bych tak úplně neřekl. Ony můžou klamat výsledky z prvních zápasů v sezoně, ale my jsme z většiny času byli lepší, jen jsme nedokázali přetavit to ve vítězství. Soutěž je dost vyrovnaná a my musíme dělat všechno pro to abychom se jen a jen zlepšovali a vyhrávali zápasy."

* Minulou sezonu jsi byl vedoucím týmu. Jak velká to pro tebe nyní změna, když jen kapitánuješ?

"Změna je to velká, jelikož mi odpadlo dost starostí. Je to teď trochu jiné nebýt součástí vedení týmu, ale popravdě v momentální situaci mi to takto vyhovuje více."

* Zároveň jsi trénoval elévy. Nechybí ti koučování?

"Ano trénoval a jsem za to moc rád. I když někteří dost zlobili, měl jsem je rád a rád je budu mít stále. Jestli mi chybí koučování? Já sám nevím, někdy ano, někdy ne. Ono to není jen o trénování dovedností dětí, ale jako trenér musíte zvládat i tu psychologickou stránku, a tam si myslím, že jsem si děcka pustil dost k tělu a byli jsme pro sebe jako kamarádi, než abychom měli vztah trenér – hráč. A to byl i v některých momentech problém."

* O víkendu ses vrátil na chvíli na lavičku. Jaký to byl pocit?

"Byla to zábava a nostalgie pro mě, ale musím říct, že po turnaji jsem byl dost zničený."

* Minulý srpen jsi byl jedním z koučů na letním soustředění mládeže, letos bys jim měl být také. Co bys vylepšil oproti loňsku? A v čem se naopak podle tebe akce povedla?

"Ano je to tak. Letos bych měl jet také. Co bych vylepšil? Větší náročnost a organizovanost tréninků. To je to nejhlavnější. A v čem se akce povedla? Byla sranda a podle mého si děcka soustředění hodně užily."

* S partou spoluhráčů každý rok obrážíš neligové turnaje. Jaký byl podle tebe zatím nejlepším a na co v souvislosti s ním budeš nejvíc vzpomínat?

"Nejlepší výsledkově byl podle mého turnaj v Libchavách. Tento turnaj až na jeden či dva zápasy nám vyšel a byl jsem spokojený. Ale nejvíce budu určitě vzpomínat na Czech open v Praze, který jsem si strašně moc užil. Sice výsledkově to nebylo ideální, ale o to větší zkušenost, a hlavně byla zábava.

* Playmakeři slaví letos 25 let. Co bys oddílu popřál do dalšího čtvrtstoletí?

"Tak já hlavně všem Playmakerům přeji jen to nejlepší, aby se zlepšovali ve florbale, tak ale i v osobním životě a rozvíjeli se jako osobnosti. A klubu chci popřát jen ať vzkvétá dále a posouvá se nejlépe dalších XY let, a to i díky panu Sobeckému, kterému tímto vyjadřuji obrovský obdiv za to, co pro klub udělal a stále dělá. Je to strašně nedoceněné, tak tímto na to upozorňuji a moc mu za to děkuji. Všem přeji, ať se vám daří a užívejte."